Co všechno nám 30 let svobody vzalo i dalo? Co všechno se změnilo a co zůstává stejné? Co nás nejvíc posunulo? A kam se ztratila celá jedna generace novinářů? Na dnešní besedě České televize ke 30 letům svobody medií se Světlanou Witovskou, Danielem Takáčem, Petrem Orságem a Adamem Drdou zaznělo mnoho důležitých otázek, bohužel však nezůstalo jen u nich.
Po roce 89′ se mnohé obrátilo. Nejen režim, vláda, móda, ale i žurnalistika a média obecně. Při změně stála nepochybně nově nabytá svoboda a samozřejmě technický pokrok. Od telefonování z budky po natáčení reportáže na „dotykáč“, od běhání z místa činu do redakce po živé vysílání. Od jednoho programu ČT po nespočet kanálů s nekonečným obsahem. 30 let je ve svobodném státě hodně, ale stačí to na vzpamatování se?
Nova zapůsobila na českém trhu jako granát
„Do mediálních sfér proniká trh jako hlavní síla,“ prezentovali Witovská s Takáčem za ČT jeden z nejzásadnějších obratů v televizním vysílání. Na scéně se totiž objevila naprostá novinka ve formě zábavy, zvířátek i zpráv z „opravdového“ domova. „Za tím lidi jdou,“ říká Witovská.
Komerční media tedy převzala pomyslné otěže a vzala koně do svých rukou. „Tím vznikla první pořádná konkurence a totální přetočení mediálního trhu,“ podotkl Takáč.
„Prošli jsme si i proměnou politických debat. Je nutná důkladnější příprava, politici se profesionalizují a dochází k argumentačním faulům,“ vysvětlují Witovská s Takáčem. „Úkolem moderátora je dostat z respondenta odpověď, no a nedejbože, aby se to stalo,“ říká s úsměvem Světlana Witovská.
Vypadla normalizační generace novinářů
Po revoluci nastoupili do nejvyšších funkcí velmi maldí lidé, v jiných zemích tyto pozice vykonávají novináři profesně mnohem starší. Proč? Po revoluci došlo k přeskupení a nebyl nikdo, kdo by tyto funkce zastal. „Vypadla normalizační generace, nováčci se učili fungovat v demokracii od začátku,“ reaguje Adam Drda.
Před otázkami z publika hosté ještě připomněli důležité milníky žurnalistiky uplynulých 30 let. Adam Drda zmiňuje spíše ty záporné. Jako je odstup zahraničních vlastníků a nástup těch našich s vlastními politicko-ekonomickými zájmy. „Koupě Mafry by se dala označit za 11. září České žurnalistiky,“ komentuje Babišovu akci Petr Orság, vedoucí Katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky na Univerzitě Palackého.
Pozitivní „přípodotky“ měl Takáč, který poukazoval na vícezdrojovost, jež nám může být k užitku za předpokladu, že budeme porovnávat a přemýšlet, což Orság zpochybňuje. „Realita je pro neprofesionály jiná,“ dodává.
Za největší milník ovšem hosté považují internet, který vše převrátil vzhůru nohama. „Průmyslová revoluce 21. století,“ dodává Drda.
„Krátké otázky, prosím“
Nakonec se předvedlo publikum. Prostor vyčleněný ke krátkým dotazům přinesl podnětné i útočné dotazy a velmi dlouhé monology některých návštěvníků. Pán, který nepochopil úvodní ironickou poznámku o maximální délce otázky, mluvil pět minut a nakonec se na nic nezeptal.
Jiný se sice zeptal, ale odověď nečekal, protože odpovědět si dokázal sám. Díky jejich monologům tak nezbyl prostor pro všechny. Witovská tak obecenstvu nabídla, že se k nim může kdokoliv přidat na cestu vlakem a tam vše prodiskutovat.